Historie dolnomlýnského jezu


Kromě nadržování hladiny vody k mlýnskému náhonu sloužil jez od nejstarších dob i k přehrazení části toku řeky, podobně jako zdrže, při plavení dříví po Kamenici. Na březích u Dolského mlýna se skladovalo dříví a tyto pozemky zůstaly až do 2. světové války majetkem panství – mlynáři si je pouze dlouhodobě pronajímali s věcným břemenem „složiště vrchnostenského dříví“. Kvůli plavení dříví si vrchnost ponechala starost o jez i po prodeji Dolského mlýna do soukromých rukou roku 1696. 8

Jez u Dolského mlýna býval původně dřevěný. Jednalo o dřevěnou roštovou konstrukci, zakotvenou do koryta řeky piloty, z níž vyrůstala dřevěná hráz. Vnější plášť býval u těchto jezů vybedněn širokými fošnami nebo obložen kamennými plotnami. Aby byla přehrada kompaktní a dokázala vzdorovat tlaku vody a nárazům dříví, tvořila její jádro soustava roubených komor (tzv. šachet), vyplněných kamením.

4

Způsob transportu dříví skrz překážku se v průběhu času měnil. Původně bývala přímo v tělese jezu plavební propusť. V roce 1851 bylo technické řešení pozměněno a pro plavení dříví byla upravena průrva u pravého břehu Kamenice, která do té doby sloužila jen jako mlýnská jalová strouha. V říjnu 1851 byla s mlynářem Pohlem uzavřena smlouva, že nadále bude údržbu stavidla propusti a dřevěný žlab platit bynovecká vrchnost (strouha přestala být vlastnictvím mlynáře). Mlynář Pohl a všichni další majitelé mlýna byli od té doby povinni hradit pouze náklady na opravy levé stěny propusti. Dozor nad dobrým stavebním stavem plavební konstrukce byl uložen na bedra lesmistrovi z Vysoké Lípy. Materiál na opravu zařízení (borovice) se kácel v nejbližším okolí propusti.

 

Archivně doložené opravy

 

Jez trpěl častými povodněmi. Nejstarší zpráva o jeho opravě pochází z roku 1646. Kameník Hanns Adam tehdy po velké vodě kromě vyčištění řečiště Kamenice od kamení, lámal i kamení pro jez u Dolského mlýna (1 den práce). Kámen byl zřejmě určen k vyplnění vnitřních komor dřevěné konstrukce, kterou zcela od základu znova postavili tesařští mistři Christof Hannewald a Georg Dinnebier s pomocníky Michelem Fiedlerem, Christofem Fiedlerem, Christofem Fiedlerem seniorem, Tobiášem Fiedlerem, Adamem Kesslerem a Christofem Wormem. Tesaři tehdy pracovali od srpna až do konce října; samotný mistr Hannewald zde strávil celých jedenapadesát dní.

6

1647, duben: bylo zaplaceno tesařům za pivo z bynoveckého pivovaru v Bynovci, vypité při stavbě nového jezu (možná ještě doplatek za práce v roce 1646?). V prosinci se v panských účtech objevily výdaje za tesaře Georga Dinnebiera s pomocníky za práce na jezu  a též odměna zedníku Christofu Haberlemu, který se svou partou a učni vyzdil šachty jezu a zhotovil část stěny, zničené povodní. Vápno do malty bylo zakoupeno u Jacoba Kotznera v saském Königsteinu.

1651, jaro: tesař Christof Hannewald vybudoval nový jez a lávku přes řeku (18 dní prací).

1692: tesař Georg Fiedler z Růžové vybudoval nově dolní část lícní strany (17 zlatých). Nově vystavěnou část jezu obložil kameník Christof Kessler z Kamenické Stráně se svými pomocníky kamením.

1695: tesař Fiedler znovu vystavěl část jezu

5

1702: rekonstrukce části tělesa jezu. Práce provedl tesař Georg Dinnebier z Růžové. Podle lesních účtů se spotřebovalo pouze osm prken.

1703, 2. pololetí: oprava obložení jezu, silně poškozeného povodní. Kameny vylámal Christof Kessler s pomocníky, vývařiště pod náhonem opravil tesař Dinnebier.

1714: Kameník Elias Kessler z Kamenické Stráně nalámal nové kameny na vyplnění šachet a na obložení tělesa jezu, poškozeného povodní. Zednické práce byly zadány benešovskému mistru Johannu Georgu Matzkemu.

1727: (po požáru a novostavbě Dolského mlýna). V srpnu pokácel nedaleko mlýna dvorní tesař Christof Guth z Růžové sedm silných stromů a deset slabších („sloupových“) na stavbu jezu, propustě a zhotovení nových česlí.

1731: Tesařský mistr Christof Guth během září zrekonstruoval polovinu konstrukce jezu, kamenné obložení dodal kameník Wurm.

1733: při povodni zcela zničen jez

1734: V říjnu roku 1734 zaplaceno přes 91 zlatých za práci kameníkům Georgu Wurmovi, Georgu Kesslerovi, Christianu Wurmovi a Georgu Fiedlerovi, kteří u Dolského mlýna strávili čtvrt roku stavbou nového, tentokráte již kamenného jezu (jen Georg Wurm strávil na stavbě rovných 123 dní). Byla odtěžena celá skalní stěna, z níž pak kameníci vylámali kvádry na osmatřicet loktů dlouhý, patnáct loktů široký a k šesti loktům vysoký jez. Vnitřní konstrukce byla nadále tvořena systémem roubených šachet na pilotech, vyplněných kamením.

1735: Tesař Christof Guth se dvěma pomocníky vyrobili novou plavební propusť. Spotřebovali dříví z pěti stromů a jedenáct půlloktových hřebů od bynoveckého kováře Johanna Georga Dinnebiera.

1736, červenec: Vnější stěny propusti byly vyzděny z kamenných kvádrů. Zedník Georg Fiedler z Vysoké Lípy nalámal sto dvacet kvádrů a z nich sestavil obvodovou zeď, která byla patnáct metrů dlouhá, metr široká a jeden a půl metru vysoká. Aby bylo zdivo dostatečně tuhé, byly kvádry mezi sebou spojeny kramlemi od kováře Tobiase Dinnebiera.

1739, květen: 11 zlatých a 15 krejcarů kameníku Christianu Kesslerovi z Kamenické Stráně za to, že se svými pomocníky vylámal dvě kopy kamenných dlaždic na opravu jezu u Dolského mlýna, zdevastovaného velkou vodou“. Vnitřek jezu mělo do té doby tvořit třiatřicet roubených dřevěných šachet s kamením. Katastrofu přečkalo jen málo z nich: ty, které šlo ještě zachovat, následně opravil růžovský tesař Christof Fiedler. Pokácel a opracoval devatenáct stromů, čelní stěnu obednil prkny, ze čtyř dubů vyrobil piloty na zakotvení stavby (botky na okování pilot vykoval Tobias Dinnebier). Ostatní staré dřevěné šachty, které beznadějně zničila voda, byly nahrazeny kamennými. Přes celé těleso byl položen nový plášť z pískovcových dlaždic.

1739, říjen: Parta kameníka Christiana Kesslera vylámala po ničivé povodni pískovcové kvádry a zdící kameny (96 zlatých) pro nový kus jezu o délce třináct loktů, šířce dvanáct a výšce místy až sedm loktů. Zbylé roubené šachty vyplnili kamením a obložili pískovcovými plotnami.

1740, říjen: Christian a Elias Kesslerovi znovu vyplnili dřevěné šachty kamením.

1741, listopad: kameníci nalámali šedesát pískovcových kvádrů na novou část povodní zničené stavby (50 zl.). Znovu byla postavena zeď o délce osm loktů, šířce třináct a výšce pět loktů. Štuky spolu navzájem spojovalo šedesát železných kramlí, temovaných olovem (dovezeným až z Pirny). Dvaadvacet kamenných šachet v jádru konstrukce bylo vyplněno kamením; na jejich obložení bylo vyrobeno devadesát dlaždic. Pětičlenná parta tesařů pokácela šest stromů na obložení čelní stěny a další opravy (6 dní prací).

1747: povodeň od přívalových dešťů vyrvala kameny z opláštění jezu. Kameníci Hanns Christof a Hanns Georg Ullrichovi opravili obklad (1 den prací) a aby se znesnadnilo další poškozování silným proudem, obednili následně tesaři (Hanns Georg Dinebier, Christof Richter, Josef Richter, Hanns Georg Stelzig a Elias Hostner) líc roubenou konstrukcí s prkenným pobitím. Zároveň bylo nutné vyrobit i novou propusť, horní náhon s česly a lávku, co sloužila při plavení dříví (1 – 13 dní prací). Spotřeba materiálu: jeden kmen dubu, jedna jedle, tři dvoucoulová prkna, pětatřicet středních prken a čtyři kopy hřebíků, které vykoval Tobias Dinebier z Bynovce.

1762: Kovář Johann Georg Pehe z Vysoké Lípy vyrobil botky na okování pilotů a hřeby. Parta tesaře Christofa Fiedlera z Růžové pokácela v tamním revíru v místech zv. Alten Lacken jedenáct dubů. Kmeny byly ze tří stran pečlivě opracovány. Jeden strom byl určen na výrobu pilotů, zbytek byl použit na podestavění a osazení základu jezu. Návodní líc jezu chránily čerstvé borové fošny, postavila se zcela nová propusť. Obnova jezu s propustí představovala v součtu třiadevadesát dní prací, vrchnost přišla zhruba na 38 zlatých.

1770: Tesařský mistr Johann Gottfried Dittrich z Labské Stráně opravil jez (mistr odpracoval 5 dní, jeho tovaryši a učni 28 dní).

1771: Tesař Josef Dinebier z Růžové s jedním pomocníkem opravil propusť.

1773: Tesařský mistr Johann Gottfried Dittrich z Labské Stráně se svou partou nově zakotvil tři dubové prahy, z fošen vyrobil a zkramloval obě boční, šestnáct loktů dlouhé stěny. Kovář Johann Georg Pehe z Vysoké Lípy vykoval kramle a botky na piloty.

1774: Tesař Johann Gottfried Dittrich osadil s tovaryši novou stojku u propusti a boční stěny přikramloval ke kamenům. O kovářské práce se postaral vysokolipský Johann Georg Pehe, potřebné kameny nalámal tamní hajný.

1775, listopad: Tesař Johann Gottfried Dittrich z Labské Stráně spolu se dvěma tovaryši obkložil propusť.

1777: shnilá propusť byla znovu obložena novými špuntovnicemi.

1789: dva týdny v září opravovala dřevěnou konstrukci propusti parta tesařského mistra Fiedlera z Růžové, v listopadu bylo zaplaceno zedníku Johannu Georgu Dittrichovi za opravu stěny propusti.

1796: měnilo se opláštění jezu, které (kromě dvou nových prahů) vyrobil ze špuntovnic Gottfried Dittrich z Labské Stráně (mistr 5 dní prací, tovaryši 20).

1799: Zednický mistr Josef  Kessler se svým pomocníkem opravil zdivo jezu (2 dny prací). 1802: zaplaceno nejmenovanému kováři 1 zl. a 12 kr. za dvanáct velkých (9 coulů dlouhých a 3/3 coulu silných) hřebů na opravu jezu.

1803: zaplaceno 9 zl. zlatých růžovskému tesaři za zhotovení plavební propusti.

1804: Zednický mistr Florian Kessler z Kamenické Stráně s pomocníky a podavači opravoval jez a propusť, zničené povodní více než pětapadesát dní (146 zl. 28 kr. – bez započítání ceny režijního materiálu – truhlářských prken na výrobu propusti).

1807: Zednický mistr Thadeus Peh z Bynovce budoval novou propusť (180 zlatých).

1810: Zednický mistr Florian Kessler postavil nový jez (starý zničen povodní) – 96 zl.

1814: Zednický mistr Thadeus Peh z Bynovce postavil nový jez (starý zničen povodní), tentýž si ke stavbě nalámal i potřebné kameny.

1815: Zednický mistr Thadeus Peh z Bynovce postavil povodní zničenou novou kamennou propusť (sedm loktů dlouhá, tři lokty vysoká a dva lokte silná), část jezu a můstek: „s nasazením života“ strhnul poškozené pilíře a můstek od základu znovu postavil (celkem 120 zl.).

1819: v revírech Vysoká Lípa a Růžová se kácelo stavební dříví na opravu plavební propusti.

… (postupně budeme doplňovat další údaje).


Brigády 2021

Milí Mlynáři,

letos to, pokud situace dovolí, budeme na mlýně v tyto dny:

22.5., 19.6., 17.7., 14.8. a 25.9.

…kdybyste šli náhodou kolem :)

Brigády 2020

Sice jsem ještě neudělala ani mlynářský výlet (ona mě tak nějak pitomě
zradila noha, takže spekulujeme s Jirkou, jestli mi nepomůže, neb nikdy
nevím, jak budu schopná chodit), ale už jsem musela dát dohromady akce
pro veřejnost – tedy i BRIGÁDY. Takže jsem za citového vyděrače, ale kdo
bude mít chuť, tak mi může pomoct:

Dolský mlýn: 16.5., 13.6., 11.7., 15.8. a 19.9.2020

Zadní Jetřichovice: 9.5., 20.6., 18.7. a 26.9.2020

Dny řemesel budou v celém ansámblu: 28. – 30.8.2020, ale jelikož Jíra Kadera
se nebránil milíři, tak kluci uhlířský (Eda? či někdo další?) tam budou
nejspíš řádit na louce (s pajdající Beliskou) od 22. 8. (ještě s tím
mohou zahýbat uhlíři, zdůrazňuji: S TÍM, nikoliv, že mohou zahýbat!!!!)

Natalie

dary

omšelé zdivo Dolského mlýna děkuje za finanční dary Janě + Ondrovi (2.000,-) a Vláďovi (1.000,-) :)

závěrečné brigády roku 2017

…byla přidána zhodnocení závěrečných brigád roku 2017, podívejte se ZDE

Brigáda 15. července 2017

Kvůli dešti se nás sešlo méně, ale práce jsme se nebáli. Přesvědčte se :)

Brigáda 10. června 2017

Znovu jsme se sešli, koukněte se tady

Brigáda 13. května 2017

Slavili jsme 10 let :) mrkněte

Termíny brigád 2017

Termíny brigád v roce 2017 jsou na světě, přijďte :)

Druhé vydání Osudu…je na světě

Dobrá zpráva pro všechny zájemce o knihu Osud má jméno Dolský mlýn…kniha je na světě :)

Můžete objednávat ZDE.

kniha Osud má jméno Dolský mlýn

…pro všechny zájemce, na které se v první vlně nedostalo máme dobrou zprávu. Připravujeme druhé vydání knihy Osud má jméno Dolský mlýn.

 

Občanské sdružení pro záchranu a konzervaci kulturní památky Dolský mlýn © 2008-2014

Poslední aktualizace: 9. května 2014