Konzervace mlýna


Spolu s konfiskovanými lesy se po roce 1945 dostal mlýn pod Správu státních lesů a pak postupnou transformací putoval z rukou Ředitelství státních lesů do majetku Lesů České republiky.  Žádna z organizací neprojevila sebemenší snahu objekt udržovat a protože byl mlýn uprostřed plochy hospodářského lesa, byli odmítáni i zájemci o jeho odkoupení.

 

Přirozené devastaci po léta opuštěného objektu napomáhaly nepříznivé místní podmínky. Řeka Kamenice patří k malovodným tokům, pro něž jsou charakteristickým jevem značné výkyvy průtoku. Minimálně jednou do roka postihuje oblast povodeň, která velmi rychle kulminuje. Po zániku starých plavebních zdrží a konstrukcí (řeka sloužila pro plavení dříví) již vodou unášenému materiálu nestojí nic v cestě; v zúžených místech řečiště se tvoří zátarasy z kmenů, postupně se mění sama hranice koryta… Stačilo pár desítek let a náhon u Dolského mlýna byl zcela zanesen naplaveninami, které časem zpevnila destrukce vypadaného zdiva a vzrostlá vegetace. V čeřeništi vznikla nádrž stojaté vody, která neměla kudy uniknout a tak po zamrznutí v zimním období stále více narušovala základy návodní stěny.

 

Z horizontálních konstrukcí zůstaly ve mlýně pouze klenby nad komorou a černou kuchyní, skrze které protékala voda po deštích a při tání. Dřevěná táhla, která stahovala konstrukci zdí a která již dlouho nechránilo zastřešení, shnila – a objevily se závažné statické poruchy. Původně obhospodařované plochy luk a políček v okolí mlýna zarostly náletovým lesem a areál byl prosluňován jen na krátké chvíle;  ideální podmínky pro mrazové cykly v předjaří. Kromě povodní ze strany řeky Kamenice ohrožují stav objektu mlýna i přívaly vod při silných deštích, kdy se kolem budovy prožene voda ze svahů Růžovského vrchu. Stará dlážděná cesta, která proud kdysi odváděla středovou stružkou do vodního náhonu, byla z větší části zavalena rumištěm penzionu, strženého při natáčení pohádky Pyšná princezna…

 

Takto byl mlýn ponechán svému osudu až do roku 2000, kdy se po vzniku Národního parku České Švýcarsko ocitl Dolský mlýn náhle na teritoriu chráněné oblasti. Hned roku 2001 podána žádost na prohlášení Dolského mlýna kulturní památkou. Řízení bylo úspěšně ukončeno až v dubnu roku 2007, kde byl Dolský mlýn prohlášen kulturní památkou.

 

Roku 2004 byl na konci léta přivolán statik ing. Jindřich Rineš z Prahy. Výsledek jeho průzkumu byl nekompromisní: v září r. 2004 musel být s okamžitou platností vyhlášen havarijní stav objektu a zákaz vstupu do mlýna. Hrozilo bezprostřední zřícení návodní stěny, jejíž základy byly téměř po celé délce vysypány. Váhu stěny neslo pouhých 1,5 m relativně zdravého zdiva. Severní nároží mlýnice bylo vychýlené, stěnami prostupovaly v celé výšce trhliny.  Kromě technické zprávy zpracoval statik současně i návrh stavebně-statického zajištění objektu, a to do detailního rozepsání kolik jakého materiálu bude zapotřebí, včetně hrubého odhadu ceny. Před nastávající zimou bylo okamžitě nutné udělat alespoň základní opatření: vykopat odvodní strouhu zaneseným náhonem, dolní hranu návodní stěny vyvzpírat piloty a celou stěnu podepřít dřevěnou konstrukcí. Tak se sebralo pár nadšenců ze Správy NP a pustilo se alespoň do kopání strouhy vodním náhonem.

 

Začátky byly neslavné až zoufalé. Koryto náhonu bylo plné kamení, popadaných i vzrostlých kmenů a bláta. Dva lidé s motykou neměli šanci stihnout prokopat se do začátku zimy až k čeřeništi. Tak byla oslovena Vyšší odborná škola při SPŠ stavební v Děčíně, jestli by její studenti nemohli v rámci praxe pomoci s kopáním strouhy. Jenže než k tomu došlo, zjistili pracovníci, že bláto v náhonu je kontaminované a při potřísnění pokožky se tvoří puchýře. Žádost byla rychle odvolána, jenže vedení školy se rozhodlo pomoci i tak. Během podzimních prázdnin přijel na Dolský mlýn ředitel s učitelským sborem a pomohli vykopat odvodní strouhu. Do záchranné akce se zapojila i skalní četa, která vyklučila nálety z korun zdiva a revírník, který vykácel stromy z bezprostřední blízkosti. Z pokácených kmenů byly zhotoveny piloty a vzpěry stěny. Na začátku vodního náhonu byla postavena pytlová hráz. Pytle byly sponzorským darem Technických služeb města Děčín, o jejich naplnění se postarali studenti. Zdálo se, že mlýn je připraven přečkat jarní kalamitu. Jenže povodeň přišla nakonec již v listopadu. Smetla pytlovou hráz do čeřeniště a odnesla piloty spod návodní stěny. Jediné dobrodiní, které voda vykonala bylo, že během cesty vykopanou strouhou s sebou vzala i infikované bláto. Den po opadnutí hladiny již stáli studenti u jezu a plnili nové pytle. Pracovníci národního parku oslavili Mikuláše po prsa ve vodě čeřeniště, z něhož lovili spadané pytle. Spodní hrana návodní stěny byla znovu podepřena piloty a strouha pročištěna.

 

Nová, vyšší hráz jarní povodeň udržela. Tak byl získán čas pro záchranu mlýna. Už během zimy byla zpracována koncepce využití mlýna a na jejím základě získala Správa národního parku České Švýcarsko od Ministerstva životního prostředí 1,5 miliónu Kč na zajištění nejzávažnějších problémů. V dubnu roku 2005 se rozeběhly práce. Zakázku získala firma Řehák – speleo. S výjimkou romantického prostředí jí nebylo co závidět. Přístup k mlýnu je velmi komplikovaný, doprava stavebního materiálu a techniky je dobrodružstvím,  nikde na blízku není zdroj elektrické energie. Přes úporné deště se do začátku léta podařilo podezdít celou návodní stěnu, včetně protilehlé zdi části náhonu. Na podzim byl objekt stažen železnými táhly, která byla uložena do starých kanálků uvnitř zdí. Vychýlené nároží bylo místy nově přezděno. Část chybějících kamenných ostění byla nalezena při čištění náhonu a osazena zpět na svá místa.

 

Peníze z ministerstva byly poslední finanční injekcí, od roku 2005 již Správa národního parku nezískala žádné finanční prostředky. Ne, že by je mlýn nepotřeboval. Konzervace torza je sotva na polovině cesty; nejsou zajištěny klenby, na zásah čeká vodní náhon a protržený kamenný jez… Místo čekání na ekonomický zázrak se na mlýně pracuje dál brigádnicky. Snižuje se terén, čistí a opravuje se dlažba, z dolní části náhonu již byly vyzvednuty snad všechny větší kameny – zvlášť se ukládají zdící štoky, které se pomalu vrací zpět do zdiva mlýna a zvlášť čedičové valouny, kterými se dláždí poškozené partie cesty. Kousek po kousku se odhaluje stará komunikace kolem domu ve své staré kráse, uklízí se rumiště, prosvětluje okolí… Dolský mlýn ještě rozhodně není a asi ještě dlouho nebude „za vodou“. Přesto má svým způsobem vyhráno. Každý puchýř na ruce, bolavá záda a propocená trika jsou pouty, která k mlýnu váže lidi; řada z nich by již neměla odvahu nechat „své dítko“ padnout. Někdy je prostě dobré zapomenout na opatrnost, vzít do ruky motyku a jít kopat svou strouhu.


Brigády 2021

Milí Mlynáři,

letos to, pokud situace dovolí, budeme na mlýně v tyto dny:

22.5., 19.6., 17.7., 14.8. a 25.9.

…kdybyste šli náhodou kolem :)

Brigády 2020

Sice jsem ještě neudělala ani mlynářský výlet (ona mě tak nějak pitomě
zradila noha, takže spekulujeme s Jirkou, jestli mi nepomůže, neb nikdy
nevím, jak budu schopná chodit), ale už jsem musela dát dohromady akce
pro veřejnost – tedy i BRIGÁDY. Takže jsem za citového vyděrače, ale kdo
bude mít chuť, tak mi může pomoct:

Dolský mlýn: 16.5., 13.6., 11.7., 15.8. a 19.9.2020

Zadní Jetřichovice: 9.5., 20.6., 18.7. a 26.9.2020

Dny řemesel budou v celém ansámblu: 28. – 30.8.2020, ale jelikož Jíra Kadera
se nebránil milíři, tak kluci uhlířský (Eda? či někdo další?) tam budou
nejspíš řádit na louce (s pajdající Beliskou) od 22. 8. (ještě s tím
mohou zahýbat uhlíři, zdůrazňuji: S TÍM, nikoliv, že mohou zahýbat!!!!)

Natalie

dary

omšelé zdivo Dolského mlýna děkuje za finanční dary Janě + Ondrovi (2.000,-) a Vláďovi (1.000,-) :)

závěrečné brigády roku 2017

…byla přidána zhodnocení závěrečných brigád roku 2017, podívejte se ZDE

Brigáda 15. července 2017

Kvůli dešti se nás sešlo méně, ale práce jsme se nebáli. Přesvědčte se :)

Brigáda 10. června 2017

Znovu jsme se sešli, koukněte se tady

Brigáda 13. května 2017

Slavili jsme 10 let :) mrkněte

Termíny brigád 2017

Termíny brigád v roce 2017 jsou na světě, přijďte :)

Druhé vydání Osudu…je na světě

Dobrá zpráva pro všechny zájemce o knihu Osud má jméno Dolský mlýn…kniha je na světě :)

Můžete objednávat ZDE.

kniha Osud má jméno Dolský mlýn

…pro všechny zájemce, na které se v první vlně nedostalo máme dobrou zprávu. Připravujeme druhé vydání knihy Osud má jméno Dolský mlýn.

 

Občanské sdružení pro záchranu a konzervaci kulturní památky Dolský mlýn © 2008-2014

Poslední aktualizace: 9. května 2014